Podíl jednotlivých živin jako zdrojů energie
 
     Nejprve trochu obecně o zákonitostech tvorby pohybové energie. Podíl živin v principu závisí na délce a intenzitě zátěže. Pro např. 60ti minutový běh na střední intenzitě je následující pokrytí energií:
  
            44% svalový glykogen (cukry)
            32% triglyceridy (tuky)
            13% glukóza z krve
            11% volné mastné kyseliny z tukových tkání do svalu
  
Bílkoviny se použijí jako zdroj energie jen v extrémní situaci.
   
Tuky  jsou palivem „aerobního typu“, vyžadují ke svému spálení dostatek kyslíku. Jako hlaví zdroj energie se tuky uplatňují u vytrvalostních výkonů s trváním nad 30 minut se střední až submaximální intenzitou při aerobní látkové přeměně (zatížení mezi 50-70% VO2max). Oxidativní tvorba ATP není možná pouze štěpením tuků, vždy se musí štěpit alespoň malou měrou cukry (tuky „hoří“ v plameni cukrů).
  
U trénovaného jedince obsahují svalová vlákna až 2,5x více speciálních tuků (triglyceridů) než u netrénovaného, při vyšší intenzitě práce může tělo čerpat více energie z tuků a tím šetřit omezené zásoby glykogenu.
 
Cukry se jako hlavní zdroj energie uplatňují u intenzivních výkonů - při 90% VO2max je energie získávána z 95% z glykogenu. Úroveň zásob glykogenu je důležitým činitelem udržení dlouhodobého intenzivního výkonu. Zásoby glykogenu tvoří asi 15g/1kg svalu, přibližně 50g v 300-500g vážících játrech.
 
Normální obsah glykogenu stačí asi na sto minut vytrvaleckého výkonu. Po místním vyčerpání svalového glykogenu se z jaterního glykogenu uvolňují glycidy, které tvoří rezervu pro svalový výkon
 
Hladina glukózy v krvi by měla být při výkonu konstantní, jinak při nedostatku glycidů organismus přechází k tukům - dochází k výraznému poklesu výkonnosti - běžeckého tempa i CNS
 
Při dostatku O2 je výkon limitován kritickým poklesem glykogenu. Ke zvýšení zásob glykogenu slouží Saltinova superkompenzační dieta.
 
 
Saltinova sacharidová superkompenzační dieta
    
     Jedná se o dietu určenou ke zvýšení zásob glykogenu, kdy úpravou skladby potravy před delším vytrvalostním výkonem je možné zvýšit zásoby glykogenu. Obvykle se doporučuje použít ji v průběhu roku maximálně 3x (před jednorázovým výkonem).
  
     Principem diety je několikadenní omezení příjmu cukrů ve stravě za současného vytrvalostního tréninku, poté několikadenní zvýšení příjmu cukrů při omezení tréninku. Pozor, ve fázi s omezeným přísunem cukrů má být trénink náročný tak, aby se organismus mohl v následné fázi dostatečně zregenerovat a zvýšit zásoby glykogenu.
 
Základní postup: 7 dní před výkonem (3+3+1)
 
Zkrácená varianta: 4 dni před výkonem (2+2+0)
 
 
 
Tři fáze diety
  
I. fáze - bílkovino tuková strava - 3 dny
  
vhodné potraviny: měkký či tvrdý tvaroh, krémový sýr, kysaná smetana, bílý netučný jogurt, pomazánkové máslo, ryby, drůbež, ostatní libové maso. zelenina, vejce, libové uzeniny; žádný chléb či pečivo!
  
nápoje: zvýšený příjem neslazených nápojů, čaje, minerálky
  
doporučuje se B-komplex, C 300-500 mg
  
trénink: aerobní i anaerobní - vyčerpat zásoby glykogenu z rychlých i pomalých svalových vláken; 3.den - několikaminutové intenzivní zatížení (do dvou hodin po intenzitě sníst jídlo s vysokým obsahem glycidů - svaly přijímají nejvíce v prvních hodinách zotavování)
 
 
 
II. fáze - zvýšený příjem všech typů cukrů, omezení bílkovin a tuků - 3 dny
 
vhodné potraviny: těstoviny, rýže, ovesné vločky, cereální směsi, ovoce, maltodextriny, moučníky bez tuku, džemy, kompoty, ořechy, hrozinky
  
nápoje: džusy, čaj slazený glukopurem
  
trénink: 4. den volno; 5. a 6. den - nízká intenzita
 
Nejvíce cukrů se doporučuje 4. den.
 
 
 
III. fáze normalizace stavu organismu - přechod do mírného katabolismu - 1 den
    
vhodná strava: omezena energeticky i co do obsahu jednoduchých cukrů; výjimkou je druhá večeře - více cukrů ke stimulaci metabolismu a omezení předstartovního stresu; žádné luštěniny, omezit zeleninu
  
trénink: rozcvičení, mírné tempo
  
 
 
Sestavená dieta vede k velkému zvýšení zásob glykogenu (220 mmol na 1kg, trénovaný jedinec má v průměru 135 mmol/kg). Někteří jedinci ale nemusí dietu dobře snášet - může způsobit i podrážděnost (Bergström).
 
Praktická dieta spočívá v příjmu cukrůi v první fízi (jen 350g), v dalších 3 dnech 550g - vede k průměrné hodnotě 195 mmol/kg (Fing). Při dietě je nutné pokračovat v tréninku, neboť se aktivují enzymy šetřící glykogen, které umožní přednostní spalování tuků (Holloszyú. Větší zásoby glykogenu běh neurychlí, ale vyšší tempo je možné udržet delší dobu, zpomalení nastává při kritické hladině 25 mmol/kg (Costill).
   
Napoprvé doporučuji vyzkoušet dietu před nějakým méně důležitým závodem.
     

ZPĚT